| Latinský originál |
| Odi et amo. Quare id faciam, fortasse requiris. Nescio, sed fieri sentio et excrucior. |
| Překlad F. A. Petrovského. |
| Nenávidím ji a zároveň miluji. Možná se ptáte proč. Sám nevím, ale cítím se tak a chřadnu. |
"Odi et amo"
(latinsky "nenávidím a miluji"),
Catullus 85, Catvlli Carmen LXXXV
- je slavný verš starořímského básníka Catulla. Báseň je elegický distich o 14 slovech. Uměleckého emocionálního účinku básně je dosaženo kontrastem dvou polárních pocitů - nenávisti a lásky.
Často se jako okřídlený latinský výraz uvádí ve zkrácené podobě: první a poslední slovo: "Odi et amo. Excrucior".
- "Nenáviděný a milovaný. Vyčerpaný."
Charakteristika
Podle podobnosti s některými jinými Catullovými básněmi se soudí, že tyto verše odkazují na jeho milovanou Lesbii. Například výsledný obrázek (Excrucior).
ozvěny s
"Změňte můj čtverec na mou přítelkyni...".
Slavnou hru slovesných tvarů spojujících otázku a odpověď nelze přesně přeložit: "...budete se ptát, proč to dělám! Nevím, ale to, co dělám, cítím...". V řecké poezii se základní podoba tohoto dvojverší poprvé objevuje u Anakreonta. (fr. 79: "Miluji tě a nemiluji tě, / a zuřím a nezuřím...")
Stává se pak předmětem zájmu filozofů (
"Přílišná láska, říká Theofrastos, je často příčinou nenávisti."
Plútarchos, "Katon Starší", 37) a z řecké komedie pochází Terence ("Eunuch", 72:
"nevolnost i milostné pálení."
)[1].
"Kontrast obou smyslů slouží jako téma epigramu, který má popisovat úžasné, matoucí a rozkošné věci. Nejde však jen o pocity - slovesa "nenávidět" a "milovat" znamenala pro Římana především aktivní projev nepřátelství i touhy. K takovým činům patřily i výroky: Catullova nadávka na Lesbii nebyla jen popisem nenávisti, ale aktem nepřátelství; báseň o líbání nebyla jen popisem touhy, ale samotným aktem žádosti či prosby. Právě tyto činy jsou charakteristické pro svobodného člověka - jen on může otevřeně projevit nepřátelství a touhu. Ale když se bezejmenný partner zeptá: "Proč to děláš?" - v odpovědi je aktivní sloveso nahrazeno pasivním (místo 'dělat' je 'dělat') a svobodný člověk se ocitá v pozici otroka (místo 'nenávidět a milovat' je 'snášet mučení')"[2].
Zaměřme se na význam slovesa excrucior
(1.sg.ind.praes.pass) "trpím" (pasivní hlas), vidíme, že jeho kořenem je latinské slovo
crux
(f.) - nejen kříž (nástroj ukřižování), ale také mučicí nástroj v podobě (T nebo +), roztahující tělo do všech stran. Konečný význam skutečně zní "trpím", ale důvodem je, že "mé tělo je roztaženo do všech stran". Obraz ukřižování na kříži používá Catullus také v básni 99, adresované jeho milence Juventě; zmiňuje se o něm také ve verši 76, 10 (rovněž adresovaném Lesbii).
Fráze pro tetování - citáty v latině
Fráze pro tetování s překladem - sbírka citátů od velkých mužů a okřídlených výrazů, které jsou skvělé pro tetování.
Odi et amo. Nenávist a láska.
Carpe diem. Chyťte den. (Horác) Obvykle se překládá jako "chop se okamžiku", ale "chop se dne". - je přesnější překlad.
Castigo te non quod odio habeam, sed quod amem. Netrestám tě proto, že tě nenávidím, ale protože tě miluji. Certum voto pete finem. Stanovte si pouze jasné cíle (tj. dosažitelné).
Cogitationes poenam nemo patitur. Nikdo není trestán za to, že přemýšlí. (Jedno z ustanovení římského práva (Digest).
Cogito, ergo sum. Myslím, tedy existuji. (Postoj, na jehož základě se francouzský filozof a matematik Descartes pokusil vybudovat systém filozofie, oproštěný od prvků víry a založený výhradně na činnosti rozumu. René Descartes, "Prvky filozofie", I, 7, 9.)
Conscientia mille testes. Conscientia je tisíc svědků. (latinské přísloví).
Dolus an virtus quis in hoste requirat? Kdo dokáže rozlišit mezi lstivostí a statečností, když jedná s nepřítelem? (Vergilius, Aeneida, II, 390).
Ducunt volentem fata, nolentem trahunt. Kdo chce jít, toho osud vede, kdo nechce jít, je vlečen. (Kleantův výrok, který do latiny přeložil Seneca.)
Esse oportet ut vivas, non vivere ut edas. Člověk musí jíst, aby žil, ne žít, aby jedl. (Středověká věta parafrázující antické výroky Quintiliana: "Jím, abych žil, ne žiji, abych jedl" a Sokrata: "Ostatní lidé žijí, aby jedli, ale já jím, abych žil"). Hoc est vivere bis, vita posse priore frui. Umět se radovat z prožitého života znamená žít dvakrát. (Marcial, Epigramy)
Ignoscito saepe alteri, nunquam tibi. Často se loučte s druhými, nikdy ne sami se sebou. (Publius, Sentence)
Homo homini lupus est. Člověk člověku je vlkem. (Plautus, "Oslové")
Consultor homini tempus utilissimus. Čas je nejužitečnějším rádcem člověka.
Corrige praeteritum, praesens rege, cerne futurum. Napravovat minulost, řídit přítomnost, plánovat budoucnost.
Cui ridet Fortuna, eum ignorat Femida. Na koho se usměje Štěstěna, toho Themis ignoruje. Damant, quod non intelegunt. Odsouzeni, protože tomu nerozumějí.
De gustibus non disputandum est. O vkusu se nediskutuje. (Ruský ekvivalent věty "V chuti a barvě není rozdíl").
"Alis volat propriis" - má křídla.
Descensus averno facilis est. Cesta do pekla je snadná.
Deus ipse se fecit. Bůh stvořil sám sebe.
Divide et impera. Rozděl a panuj. (latinská formulace principu imperialistické politiky)
Dum spiro, spero! Doufám, že dokud budu dýchat!
Dum spiro, amo atque credo. Dokud dýchám, miluji a věřím. Educa te ipsum! Vzdělávejte se!
Esse quam videri. Být, ne se zdát.
Ex nihilo nihil fit. Nic nevzniká z ničeho.
Ex malis eligere minima. Ze všech zel si vyberte to nejmenší.
Ex ungue leonem. Lva poznáte podle drápů.
Ex ungua leonem cognoscimus, ex auribus asinum. Lva poznáte podle drápů a osla podle uší.
Experientia est optima magistra. Zkušenost je nejlepší učitel.
Facta sunt potentiora verbis. Činy jsou silnější než slova.
Factum est factam. Co se stalo, stalo se (fakt je fakt). Fama clamosa. Neslavná sláva.
Fama volat. Země je plná fám.
Feci quod potui, faciant meliora potentes. Udělal jsem, co jsem mohl, kdo může, ať to udělá lépe. (Parafráze formule, kterou římští konzulové zakončovali svou řeč při předávání moci svému nástupci.)
Felix, qui quod amat, defendere fortiter audet. Šťastný je ten, kdo odvážně vezme pod svou ochranu to, co miluje.
Feminae naturam regere desperare est otium. Když pomýšlíte na pokoření ženské povahy, rozlučte se s mírem!
Festina lente. Spěchejte pomalu.
Suum cuique - Každému, co jeho jest.
Fidelis et forfis. Věrný a odvážný.
Finis vitae, sed non amoris. Život končí, ale láska ne.
Fortes fortuna adjuvat. Štěstí pomáhá odvážným.
Fortunam citius reperis, quam retineas. Štěstí je snazší najít než si ho udržet.
Fortunam suam quisque parat. Člověk si najde svůj vlastní osud.
Fructus temporum. Ovoce času.
Gaudeamus igitur. Tak se bavme. Gloria victoribus. Sláva vítězům.
Gutta cavat lapidem. Kapka brousí kámen.
Homines, dum docent, discunt. Hominis est errare.
Hominis est errare. Chybovat je člověku vlastní.
Homines quo plura habent, eo cupiunt ampliora. Čím více lidé mají, tím více chtějí mít.
Homo hominis amicus est. Člověk je přítelem člověka.
Homo sum et nihil humani a me alienum puto. Jsem člověk a nic, co je lidské, mi není cizí.
Igne natura renovatur integra. Oheň obnovuje celou přírodu.
Imago animi vultus est. Tvář je zrcadlem duše.
Imperare sibi maximum imperium est. Vládnout sám sobě je největší moc.
In aeternum. Navždy, navždy.
V Daemon Deus! V Daemon Deus! V tempu. V míru, v pokoji.
Incedo per ignes. Kráčím uprostřed ohně.
In me omnis spes mihi est. Veškerou naději vkládám do sebe.
In memoriam. In memoriam .
In vino veritas. Pravda je ve víně. (Srov. Plinius Starší: "Obecně se uznává, že pravdomluvnost se přisuzuje vině.")
In vino veritas, in aqua sanitas. Pravda ve víně, ve vodě zdraví.
In venere semper certat dolor et gaudium. V lásce vždy soupeří bolest a radost.
Ira initium insaniae est. Hněv je počátkem šílenství.
Jucundissimus est amari, sed non minus amare. Je velmi příjemné být milován, ale neméně příjemné je milovat sám sebe.
Leve fit, quod bene fertur onus. Břemeno se stává lehkým, když ho člověk nese s pokorou. (Ovidius, Milostné elegie)
Lupus non mordet lupum. Vlk vlka nekousne.
Manus manum lavat. Ruka myje ruku. (Hovorový výraz pocházející od řeckého komediografa Epicharma.)
Mea vita et anima es. Ty jsi můj život a má duše.
Melius est nomen bonum quam magnae divitiae. Dobré jméno je lepší než velké bohatství.
Meliora spero. Doufám v to nejlepší.
Mens sana in corpore sano. Zdravá mysl ve zdravém těle.
Memento mori. Mějte na paměti smrt. (Pozdrav, který si trapističtí mniši vyměňují při setkání.) Používá se jednak jako připomínka nevyhnutelnosti smrti, jednak v přeneseném významu hrozícího nebezpečí.)
V kultuře
- Marcial napsal parodickou báseň:
Non amo te, Sabidi, / nec possum dicere - quare; Hoc tantum possum / dicere: non amo te. Ach, já tě nemiluju, / Sabidi! Proč? Nevím. Vím jen jedno: / ach, nemám tě rád!
- Valerij Brjusov napsal stejnojmennou rozsáhlou báseň, v níž improvizuje na Catullovo téma.
- Tři málo známé stejnojmenné filmy, italský film (1998), německý krátký film (2007) a kanadský seriál. "Odi et Amo: Of Love and Hate" (O lásce a nenávisti).
(2005). - Carl Orff ji zhudebnil ve své kantátě "Catulli Carmina".
- Současný skladatel působící v žánru vážné hudby: Carson P. Cooman, "Odi et amo", op. 120 no. 2 (1999), ze Dvou Catullových písní, č. 2.
- Petersburg Music Group "Odi et amo"
, работающая в жанре Progressive Rock. Projekt je zaměřen na hudbu. - Petersburgský skladatel N. Драницын написал смешанный хор с соло сопрано и тенора на эти стихи.
Elizaveta - odi et amo (acoustic) | Текст песни и Перевод на русский
- Texсты песен
- Elizaveta
- odi et amo (akustický)
Řekl jsi mi, že mě miluješ A políbil jsi mě na ulici Cítila jsem tvou náruč kolem sebe Jako zem pod nohama.
Slíbil jsi mi navždy, že se nebudu muset ptát Tvé básně byly tak chytré, že jsem nikdy neviděla tvou masku.
Rozdával ses tak bez zábran, že jsem ani neviděla, že to nejsi ty, kdo se na mě usmívá přímo.
Odi et amo, odi et amo Meus carus hostilis
Nebojím se temnoty, která chodí po ulicích města Zrada je to jediné, co mě sráží na kolena Myslel jsem, že jsi anděl, má záchrana z tohoto pekla Ale ďábel byl herec, který svou roli hrál příliš dobře
Zmizel jsi ve stínech A já najednou věděl, že bych dal život za to, abych mohl být s tebou.
Odi et amo, odi et amo Meus carus hostilis Odi et amo, Odi et amo Ego exuro vobis
Nechci to nechat na osudu Láska je jen druhou stranou nenávisti Proudí mi žilami a spaluje mě zevnitř Hranice mezi milencem a nepřítelem se ztenčila.
Příliš pozdě na to, aby byl tento hříšník spasen Tvé srdce je tajemství, po kterém jsem toužil Tlačíš mě příliš daleko Dostala jsi mě na kolena Když se bolest stává rozkoší A mučení se zdá být blahem.
Odi et amo, odi et amo Meus carus hostilis Odi et amo, Odi et amo Ego exuro vobis.
Řekl jsi, že mě miluješ, a políbil jsi mě na očích. Tvé objetí mi připadalo jako pevná půda pod nohama.
Slíbil jsi mi věčnost - nemusel jsem o ni žádat. Tvé verše byly tak uměřené, že jsem nikdy nepoznal, že je to tvoje maska.
Rozdával jsi mi své srdce tak otevřeně, že jsem si ani nevšimla, že to nejsi ty, kdo se na mě usmívá.
Nenávist a láska, nenávist a láska, můj milovaný nepříteli.
Nebojím se tmy, která se prochází ulicemi města. Zrada je to jediné, co mě sráží na kolena. Myslel jsem, že jsi anděl, moje záchrana z tohoto pekla. Ale ďábel byl herec, který hrál svou roli příliš dobře.
Zmizel jsi v soumraku a já si najednou uvědomil, že bych dal život za to, abych mohl být s tebou.
Nenávist a láska, nenávist a láska, můj milovaný nepříteli. Nenávist a láska, nenávist a láska, hořím pro tebe.
Nehodlám to všechno nechat na osudu. Láska je jen druhou stranou nenávisti. Proudí mi v žilách, spaluje mě zevnitř. Hranice mezi milencem a nepřítelem je tak tenká.
Tento hříšník už nemůže být spasen, 1 Tvé srdce je tajemství, které jsem si přál. Dostal jsi mě příliš daleko, srazil jsi mě na kolena, když se bolest stává rozkoší a trýzeň blažeností.
Nenávist a láska, nenávist a láska, můj milovaný nepříteli. Nenávist a láska, nenávist a láska, hořím pro tebe.
Více Elizaveta
Oblíbené nyní
- Fucker - Když mi bylo 12 let
- Tokyo Gul - Zahájení originál
- Oxxymiron - Versus Battle 3 (feat. Johnyboy)
- Larin - Kolya hater
- Sergej Esenin - Vítr vane od jihu a měsíc je nahoře
- Oxxymiron - Shit. Hlupák. Penis. Dick.
- Sergej Mavrodi - Běda, není problém
- Hymna ϟϟ - SS Luftwaffe
- NKNKT - Nagalim
- Arthur Pirozhkov - Ráj
- LSP - A kámen ze střechy domu
- Chatského monolog - "A kdo jsou soudci?" (úryvek)
- (Tokyo Ghoul - Z anime Tokyo Ghoul
- Tokijský ghúl - Odhalit [Tokijský ghúl]
- Hlebotki - Spořič obrazovky
Úryvek popisující Odi et amo
"Kde je to, to vysoké nebe, které jsem dosud neznal a které jsem spatřil až teď?" napadlo ho jako první. "A to utrpení jsem také neznal," pomyslel si. - Ano, nic jsem nevěděla, až do teď. Ale kde to jsem?" Začal naslouchat a zaslechl dusot blížících se koní a hlasy mluvící francouzsky. Otevřel oči. Nad ním byla opět stejně vysoká obloha s ještě vyššími plujícími mraky, skrz které bylo vidět modré nekonečno. Neotočil hlavu ani neviděl muže, kteří se k němu podle zvuku kopyt a hlasů přiblížili a zastavili se. K jezdcům se přiblížil Napoleon v doprovodu dvou pobočníků. Bonaparte na koni objížděl bojiště, dával poslední rozkazy k posílení baterií na Augustské přehradě a prohlížel si mrtvé a raněné, kteří zůstali na bojišti. - De beaux hommes! [Hezký!] řekl Napoleon při pohledu na zabitého ruského granátníka, který s obličejem zabodnutým do země a zčernalým týlem ležel na břiše a jednu ruku měl již ztuhlou. - Les munitions des pieces de position sont epuisees, sire! [Už žádné baterie, Vaše Veličenstvo!]" řekl v té době adjutant, který přišel od baterií střílejících na Augest. - Faites avancer celles de la reserve, [nařiďte přivést ze zálohy], řekl Napoleon a po ujetí několika kroků se zastavil nad knížetem Andrejem, který ležel na zádech a vedle sebe měl pohozený praporec (ten už Francouzi odnesli jako trofej). - Voila une belle mort," řekl Napoleon a podíval se na Bolkonského. Kníže Andrej si uvědomil, že se to říká o něm a že to říká Napoleon. Slyšel, že otec říká tomu, kdo ta slova pronesl. Ale on ta slova slyšel, jako by slyšel bzučení mouchy. Nejenže se o ně nezajímal, ale ani si jich nevšiml a okamžitě na ně zapomněl. Hlava ho pálila, měl pocit, že krvácí, a nad sebou viděl vzdálené, vysoké a věčné nebe. Věděl, že jeho hrdinou je Napoleon, ale v tu chvíli mu připadal tak malý, bezvýznamný ve srovnání s tím, co se teď odehrávalo mezi jeho duší a tím vysokým, nekonečným nebem, po němž se proháněly mraky. V tu chvíli mu bylo jedno, kdo nad ním stojí, ať už o něm říkají cokoli; byl jen rád, že nad ním stojí lidé, a přál si, aby mu pomohli a dovedli ho zpátky do života, který se mu zdál tak krásný, protože teď ho chápal úplně jinak. Sebral všechny síly, aby se pohnul a vydal nějaký zvuk. Slabě pohnul nohou a vydal žalostné, slabé, bolestné zasténání. - Ach! je naživu," řekl Napoleon. - Zvedněte toho mladíka, ce jeune homme, a odveďte ho do šatlavy! Po těchto slovech jel Napoleon dál, aby se setkal s maršálem Lahnem, který si sundal klobouk, usmál se a blahopřál mu k vítězství a blížil se k císaři. Princ Andrej si už nic nepamatoval: omdlel z hrozné bolesti, kterou mu způsobilo naložení na nosítka, otřesy během cesty a zranění na obvazišti. Probudil se až na konci dne, kdy byl spolu s dalšími ruskými zraněnými a zajatými důstojníky převezen do nemocnice. Při tomto přesunu se cítil poněkud svěžejší, dokázal se rozhlédnout a dokonce i promluvit. První slova, která uslyšel, když se probudil, patřila francouzskému eskortnímu důstojníkovi, který spěšně řekl: "Tady musíme zastavit, císař za chvíli projde a bude mít to potěšení vidět tyto zajaté pány. - Je tam teď tolik zajatců, skoro celá ruská armáda, že ho to asi nudí," řekl další důstojník. - "No, nicméně! Tenhle je prý velitelem celé gardy císaře Alexandra," řekl první a ukázal na zraněného ruského důstojníka v bílé uniformě kavalerie. Bolkonskij v něm poznal knížete Repnina, s nímž se setkal v Petrohradě. Vedle něj stál další chlapec, devatenáctiletý mladík, rovněž zraněný důstojník kavalerie. Bonaparte, cválající nahoru, zastavil svého koně. - Kdo je starší? - řekl při pohledu na vězně. Byl jmenován plukovník, kníže Repnin. - Jste velitelem pluku jízdní gardy císaře Alexandra? - Napoleon se zeptal. - Velel jsem eskadře, - odpověděl Repnin. - Váš pluk poctivě splnil svou povinnost, - řekl Napoleon. - Pochvala velkého velitele je pro vojáka tou nejlepší odměnou, - řekl Repnin. - "S potěšením vám ji předávám," řekl Napoleon. - Kdo je ten mladý muž vedle vás? Kníže Repnin jmenoval poručíka Suchtelena. Napoleon se na něj podíval a usmál se: - II est venu bien jeune se frotter a nous. [II est venu bien jeune se frotter a nous.]
